Stavba: mezi- -n(í) , kde (í) reprezentuje soubor koncovek vzoru jarní.

Ze substantiv se odvozují adjektiva označující vlastnost na základě okolnostního příznaku. Z významového hlediska je základem (1) okolnost prostorová: mezižeberní, mezizubní, mezilodní, meziklenební (,nacházející se mezi chrámovými loděmi nebo klenbami‘), meziokenní, mezičelistní, mezistropní, mezidveřní, meziskelní, mezistřevní, meziúdolní. Tyto vlastnosti objektů vyjadřují, že se objekt nachází nejméně mezi dvěma jevy označenými základovým substantivem. Vůči místní souvislosti je významově druhotná (2) souvztažnost subjektů převážně abstraktní povahy: mezinárodní, mezistátní, mezipohlavní, mezivládní, meziresortní, mezigenerační, meziosobní, meziokresní, mezikulturní, meziknihovní, mezifakultní. Tyto vlastnosti vyjadřují, mezi jakými dvěma subjekty srovnatelného typu vzniká relace pojmenovaná rozvíjeným substantivem: mezinárodní smlouva, mezipohlavní rozdíly, meziokresní zápas. Z (3) okolnosti časové vycházejí adjektiva vyjadřující, v jakém časovém intervalu, resp. mezi jakými jeho srovnatelnými krajními body je situováno, co je rozvíjeným substantivem: meziroční, meziměsíční, mezičtvrletní, mezivolební, mezisezonní. (4) Obdobného rázu je adjektivum mezitímní, tvořené netypicky ze zájmena (nejspíš analogicky k prozatímní): mezitímní působiště/rozsudek/uzávěrka.

Slova typu mezipřistání, mezichlazení nejsou tvořena cirkumfixací, ale jen prefixem mezi-; vstupuje do nich celé slovesné jméno, jehož součástí už sufix -ní je. Slova mezibraní, mezistění jsou tvořena cirkumfixem mezi- -í (← mezi branami/stěnami). U slov meziplanetární, mezikontinentální, mezibankovní se jako základových slov využívá celých stávajících adjektiv cizího původu, jsou tedy tvořena prefixem mezi-.